cz| en| ru
О нас | Члены группы | Корпус чешского стиха | Инструменты on-line | Публикации / проекты | Материалы в свободном доступе | Сотрудничество | Контакты | Ссылки

Публикации / проекты

Публикации / проекты
PUBLIKACE

Prozodické spisy raného obrození

ŘÍHA, J. (ed.) (Praha: Univerzita Karlova 2015)

Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších prozodických spisů raného obrození, které definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci sylabotónismu a časomíry. V čele souboru stojí nový český překlad pojednání Josefa Dobrovského Böhmische Prosodie (1795) a Prosodie (1798; vychází česky poprvé), které položilo základy sylabotónické reformy českého verše. Druhým textem souboru je spis Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie (1818) Pavla Josefa Šafaříka a Františka Palackého, který je vášnivou polemikou s Dobrovského sylabotónismem a jeho realizací v poezii puchmajerovských básníků ve jménu (obnovené) časomíry. Soubor uzavírá doposavad přehlížený spis Zlomky o českém básnictví, zvláště pak o prozódii (1820) Šebestiána Hněvkovského, představující obranu puchmajerovské generace a zároveň pokus o syntézu obou protikladných postojů. Vydávané texty jsou vybaveny komentářem a vysvětlivkami a doplněny slovníkem základních symbolů a pojmů z teorie verše.

Báseň a počítač

IBRAHIM, R. – PLECHÁČ, P. (Praha: Academia 2014)

Báseň a počítač – jde takové spojení vůbec dohromady? Užití výpočetní techniky v humanitních vědách má svou tradici – velmi plodně se rozvíjelo zejména v šedesátých letech 20. století, kdy počítače pomáhaly zpracovávat velké datové soubory. Novou etapu ve využití počítačů znamenala devadesátá léta, období prudkého nástupu výpočetní techniky a jejího ovládnutí světa. Literární texty dnes již existují v elektronické podobě a právě k tomu se váže využití počítačů v literární vědě. Brožura mapuje, co všechno se s nimi dá za využití moderní výpočetní techniky dělat. Seznámí čtenáře s aplikacemi pro zpracování textů, jako jsou Databáze českých meter, Gunstick, Eufonometr, Hex či Frekvenční slovníky.

volně ke stažení »

Tištěná verze je k dispozici zdarma v knihkupectví Academia.

Úvod do teorie verše

IBRAHIM, R. – PLECHÁČ, P. – ŘÍHA, J. (Praha: Akropolis 2013)

Zájemci o studium verše byli doposud odkázáni na Úvod do teorie verše Josefa Hrabáka (první vydání 1956), knihu dnes již v mnoha ohledech zastaralou. Nový Úvod do teorie verše trojice pracovníků Ústavu pro českou literaturu AV ČR v tomto ohledu představuje současný stav oboru. Teorie verše je zde představena jako disciplína stojící na pomezí literární vědy a lingvistiky, jejíž základní metodologické východisko tvoří soustavné přihlížení k jazykovým předpokladům, srovnávání veršované a neveršované řeči či veršované řeči a teoretického modelu. Publikace zahrnuje všechny základní oblasti teorie verše: prozódii, rytmiku, metriku, rým a strofiku. Autoři metodologicky vycházejí z domácí tradice českého strukturalismu a neostrukturalismu, ale přijímají podněty i z ruského formalismu a tzv. ruské školy, z prací vzniklých v rámci mezinárodního projektu Słowiańska metryka porównawcza, americké generativní metriky či francouzské strofiky. Publikace vznikla souběžně s prací na projektu automatické analýzy českého verše. Autoři tak již mohli využít část Korpusu českého verše a opřít svoje teze o statisíce analyzovaných veršových jednotek.

Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.

ukázka »

Nástin dějin evropského verše

GASPAROV, M.; přeložil R. Ibrahim a A. Machoninová (Praha: Dauphin 2012)

Nástin dějin evropského verše je knihou zcela výjimečnou – jedná se o první pokus komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor (v potaz je vzato 30 jazyků), ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši XX. století, resp. k experimentální poezii 50.-70. let.

Dějiny verše nepředstavují uzavřenou oblast dostupnou jen úzkému okruhu odborníků – dějiny verše jsou dějinami poezie. Snaha po zpřístupnění této oblasti co nejširšímu okruhu odborníků (literárních vědců, literárních historiků, folkloristů, jazykovědců, kulturologů), ale i všem těm, kdo se o poezii hlouběji zajímají, je vedena přesvědčením, že odhlížením od formy básnického díla přicházíme o kus kulturního (a v tomto případě celoevropského) dědictví.

Gasparovova monografie si klade za cíl ukázat, že dějiny evropského verše nejsou oddělenými dějinami jednotlivých literatur, ale že se jedná o živý, vyvíjející se organismus, vzájemně propletenou tkáň. Geneze jednotlivých meter je pro Gasparova příležitostí vydat se na vzrušující pouť Evropou a staletími a poskládat doposud roztříštěnou mozaiku faktů.

Kniha je cenná také tím, že obsahuje celou řadu konkrétních ukázek a bibliografii k jednotlivým národním literaturám. Pro českého čtenáře jsou zajímavé také kapitoly o českém verši, které zařazují naši literaturu do širšího celoevropského kontextu.

Česká literatura 60/3: versologie

IBRAHIM, R. (ed.) (Praha: Ústav pro českou literaturu 2012)
Třetí číslo letošního ročníku České literatury je věnováno teorii verše. Vzhledem k tomu, že vychází v roce nedožitých osmdesátin Miroslava Červenky (1932–2005), jednoho z nejvýznamnějších českých versologů 20. století a dlouholetého šéfredaktora tohoto časopisu, chceme jím zároveň uctít jeho památku a připomenout trvající aktuálnost jeho díla.

Záměrem čísla bylo ukázat, že versologická bádání v Čechách pokračují, a naznačit, kterým směrem se ubírají. Protože je rozsah časopisu omezený, nepředstavuje tematické číslo současnou českou versologii v její rozmanitosti a celistvosti. Versologie má pověst exaktní a popisné disciplíny, v jejíchž článcích se to hemží čísly, rovnicemi, grafy a tabulkami. Jistá snaha po exaktnosti je pro slovanskou a část americké versologie 20. století opravdu příznačná, uvážíme­‐li však, jaké problémy a výzvy přináší nutnost zpracování obrovského materiálu, pak to byla cesta nezbytná. Nechtěli jsme ale vytvořit ezoterické číslo pro versology, které si kromě přispěvatelů přečte už jen redakce, chtěli jsme naopak představit versologii jako rozmanitou oblast zkoumání, jejíž závěry mohou zaujmout širší literárněvědné publikum. Čtenářům proto nabízíme kromě úvah teoretických (Plecháč) především práce z oblasti historické metriky (Sgallová, Říha, Dobiáš) nebo obecně metodologickou úvahu (Šapir) či příspěvek, který na řeč, a potažmo verš, pohlíží z perspektivy fonetické (Palková).

obsah čísla »

СТАТЬИ
РЕЗЮМЕ
ПРЕЗЕНТАЦИИ
ПРОЕКТЫ

Grantové

Nerudův verš

V rámci grantového projektu 15-19820S podpořeného GA ČR, jehož řešitelem je Jakub Říha, vzniká monografická práce o verši Jana Nerudy. Monografie je zaměřena na rozbor základních aspektů Nerudova verše (metriky, rytmiky, rýmu a strofiky) v kontextu českého a evropského verše.

Dějiny a teorie českého verše 19. století

V rámci grantového projektu P406/11/1825 podpořeného GA ČR, jehož řešiteli jsou Robert Kolár a Petr Plecháč, vzniká Korpus českého verše 19. století (KČV). KČV sestává z textů obsažených v České elektronické knihovně, které byly lemmatizovány a fonologicky, morfologicky a metricky anotovány. Fonologická a metrická anotace byla provedena automaticky s využitím počítačového programu Květa, jehož autorem je Petr Plecháč. Získaná data umožní vytvoření unikátní veřejně přístupné Databáze českých meter 19. století, která v sobě bude zahrnovat i data z Thesauru českých meter, a jejíž spuštění se plánuje v průběhu roku 2013. Tato Databáze, obsahující přes 2 miliony veršů, poskytne všem zájemcům detailní informace o verši 19. století – záměrem bylo, aby ji využívali i neversologové, kteří mohou získaná data dle libosti využít při řešení vlastních poetologických, textologických, interpretačních, literárněhistorických apod. bádání. Závěrečným výstupem projektu bude monografie Dějiny a teorie českého verše 19. století.

Kolektivní

Jedním z vědecko-pedagogických záměrů týmu je seznámit zájemce o teorii verše se současným stavem oboru. Výsledkem je publikace Úvod do teorie verše (viz zde).

Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1
+420 222 828 148
Профиль Стиховедческой группы

Поделиться

Разработка размещенных на сайте приложений, создание самого сайта, а также его перевод на английский (Gabriela Brůhová) и русский языки (Evgenia Tumanova) были осуществлены при поддержке Грантовой агентуры Чешской республики (P406/11/1825), а также при поддержке, направленной на долговременное концептуальное развитие исследовательского учреждения 68378068.
© 2014 Petr Plecháč